Historie vaření piva v Srbči

Autor: Ing. Lumír Brabec, Srbeč 75, e-mail: Brabec.L@seznam.cz

Že naše vesnice leží v centru chmelařské oblasti Rakovník – Louny je bezpochyby všem známo. Pěstování chmele má u nás staletou tradici. Ale že se u nás také vařilo pivo, to už tak známé není, to už nepamatují ani ti nejstarší občané obce. Ale je tomu skutečně tak. Pivovar u nás existoval, a to dokonce po historicky poměrně dlouhou dobu.

První zmínka o pivovarnictví v Srbči je z roku 1562, kdy majitelem panství byl Jetřich Reichl z Reichu. V tomto roce se připomíná sladovna, ale lze se domnívat, že u ní byl již i pivovar. Po úmrtí Jetřicha byla majitelkou jeho dcera Eva, která jako věno přinesla Srbeč svému druhému manželovi Matyáši Štampachovi ze Štampachu, který Srbeč v roce 1584 připojil k panství Mšec. Původní pivovar se nacházel u rybníka (dnes koupaliště) asi v místě domu čp.3. Na stráni nad ním měly být pivovarské sklepy. Mšecké panství bylo po konfiskaci v roce 1621, prodáno Vratislavovi z Fürstenberka. Na panství byly v té době dva pivovary; a jelikož Srbeč byla podřízena městečku Mšec, byl pivovar v Srbči zrušen. Další zmínka je až z tereziánského katastru z poloviny 18. století, kde se uvádí, že pivovar ročně vystavoval okolo 1 700 hl piva. Nelze ale zjistit, jestli pivovar byl v Srbči nebo v Mšeci. V roce 1811 městečko Mšec vyhořelo a v listině ztrát je uváděn i vrchnostenský pivovar. Pivovar již nebyl obnoven, a výroba se přenesla do Srbče, do areálu hospodářského dvora, dnes čp. 39. V sedmdesátých letech 19.století vystavoval tento regionální, ale významný ruční pivovárek okolo 4 000 hl ročně, a zaujímal na schwarzenberském panství nezastupitelnou úlohu. Podle dostupných informací byl sklep pivovaru mimo jeho budovu – uvádí se, že vystavené pivo se odváželo do „skalního sklepa“. S ohledem na geologické poměry v obci se jako nejpravděpodobnější lokalita nabízí dosud zachovalý sklep na konci Kozí ulice, za domem čp. 49 Tento sklep je celý vytesán v pískovcové skále a na běžné poměry je i dost velký. Dříve býval volně přístupný, ale nyní je soukromý a je uzamčen.

Srbečský pivovar byl zrušen v roce 1890, kdy jej zastoupil pivovar v Toužetíně, posléze pivovar v Lounech. Literatura uvádí, že sladovna se zachovala do dnešních dnů, pivovar byl zbořen. A dále že se zachovaly pouze sklepy a studna, kde se brala voda. Na místě pivovaru byla v roce 1892 postavena sušárna na chmel. Jako původní zdroj pitné vody pro pivovar a současně také pro hospodářský dvůr sloužila nejspíše studna, která se nachází mezi domy Mikovců a Fridrichů. V jejím místě bývala podle pamětníků původně studánka, ze které volně vytékala voda, ale později byl pramen podchycen studnou. Odtud bylo pravděpodobně vedeno dřevěné samospádné potrubí do zmíněného dvora. V minulosti tam stávala i kašna, která nejspíše byla touto vodou napájena a voda byla asi vedena i do pivovaru. Zbytky zmíněného dřevěného potrubí byly náhodně odkryty při budování obecní kanalizace v osmdesátých létech minulého století, v předpolí severozápadního rohu hospodářského dvora.

Zajímavé skutečnosti byly odhaleny také při demolici starého a zchátralého domu čp. 3, který stával vedle domu Jungů a Cífků (dříve Hiršalů). Dům byl odstraněn při výstavbě místního koupaliště, které vzniklo v prostoru původního rybníka. Při jeho bourání se v základech objevil velice prostorný, klenutý sklep, který pokračoval jižním směrem pod stráň. Klenba byla provedena z opuky a v patě byla tak široká, že do sklepa mohl zajet povoz. Příčně byl sklep rozdělen přepážkami s průjezdnými nikami. Do sklepa se dalo v té době zajít asi do hloubky 10 – 15 metrů, pak byl zával. Ve sklepě nebyly tehdy už žádné patrné stopy po původním zařízení. Podle sdělení pamětníků (p. Petrlík) měla být na konci sklepa údajně svislá šachta, kterou se sudy s pivem ze sklepa zdvihaly. Tomu by odpovídala i poloha závalu na konci sklepa.

Po stržení uvedeného domu byla přední část klenby prolomena a ústí zasypáno sutinami domu. Předpokládám, že pod sutinami zůstala část sklepa, myslím aspoň jedna sekce, zachována. Místo je nicméně v současné době nepřístupné.

Co se týče ostatních objektů, které nějak souvisely s vařením piva, i těch se lze dopátrat jen obtížně. Na místě pivovaru ve dvoře byla, jak bylo řečeno výše, postavena sušárna chmele, a i ta byla později zabudována do většího objetu – skladiště JZD. Její původní zdivo je ale v neomítnutých zdech dobře patrné. V západním průčelí budovy byly zachovány i vytápěcí pece sušárny. Také kašna na prostranství dvora zmizela. A tak zůstává nejlépe zachovalým objektem sklep na konci Kozí ulice. Jeho jednoznačnou příslušnost k objektům pivovaru, ale nelze z historických pramenů doložit, je nicméně pravděpodobná.

Prameny:
Publikace: Pavel Jákl, Encyklopedie pivovarů, nakl. LIBRI 2004
Osobní sdělení p. Drápely (www.pivety.com)
Ústní sdělení obyvatel Srbče